Kapitola 6. - Holt pátek třináctého

3. června 2007 v 20:35 | Lilian |  Násobení mnohočlenů, aneb každý s každým
Holt pátek třináctého
Tak, na začátek bych jen chtěla připsat, že od téhle kapitoly má povídka 2 verze...Tahle je ta drsnější. Tu slušnější najdete u mě na blogu. Počítám, že povídka se bude ještě dál větvit, takže se ještě uvidí, kolik verzí nakonec bude...
Když se Harry dostal do své druhé ložnice, spatřil Draca, který se zrovna převlékal.
"Jak to, že jsi tady dřív? Vždyť jsme vyrazili naráz."
Draco se otočil a překrásně se usmál:
"To víš mám supr zkratku" Na sobě měl jen kalhoty, plášť i košili měl položenou na nočním stolku. V chabě osvětlené ložnici jeho světlá kůže téměř zářila a Harry velmi dobře viděl propracované ploché bříško a široká ramena. Draco před ním stál s nenuceně vzpřímeným postojem pro Malfoye typickým a zlatavé polodlouhé vlasy tomu všemu dodávaly královský dojem.:
Harry nechápal, jak je možné, že se takové andělsky krásné stvoření zahazuje s nepříliš pohledným, věčně rozcuchaným, nešikovným, nerozvážným a ani nepříliš inteligentním chlapcem, který vždy byl jeho nepřítel. Nechápal a ani nechtěl pochopit. Jediné, co si teď přál bylo, aby se k němu již mohl přitulit a užívat si jeho blízkosti. Přání bylo splněno. Draco nečekal a přistoupil k Harrymu. Nenechal ho ani si sundat brýle, hrubě ho přirazil ke zdi (div mu nevyrazil dech) a začal ho vášnivě líbat.
"Draco?"
"Ano, Harry?"
"Mohl bys být trochu jemnější?"
"Jistě, omlouvám se." Usmál se Draco a snažil se mu vyražený dech vrátit-jak jinak než zase polibky. Téměř vždy přebíral iniciativu v jejich milostných hrátkách a dnešek nebyl výjimkou. Trvalo to dlouho a ani jeden nikdy nezažil hezčí věc, ale oba věděli, že existuje. Draco povalil nebelvírského chytače na postel a pomalu mu sundal plášť, mikinu až se dostal ke knoflíčkům u košile. Knoflíky měl moc rád a opravdu si rozepínání každého zvlášť vychutnával. Pomalu jazykem prohmatával nově odkrytou kůži a dostával se stále více k místu, kterého se oba obávali. Zmijozelský hezoun se domníval, že je jejich vztah tak daleko, aby přešli do dalšího levelu, ale nevěděl jestli si to myslí i jeho milenec.
Když mu pomalu rozepínal zip u kalhot, Harry lehce znejistěl.
"Draco, co to proboha děláš?"
"Neřikej, že nevíš."
"No dobře, ale proč to děláš?"
"Neřikej, že nevíš."
"Já-no-že to tamto hm- opravdu to chceš?"
"Moc pěkná věta-ano chci a ty?"
"Jo já taky, jen-hm…"
"Copak?" Draco ustal v rozepínání a přitulil se k němu a pohrával si s jeho vlasy. I když byl velmi vzrušený, nechtěl nic uspěchat a rozhodně nechtěl dělat něco, čím by si nebyli oba stoprocentně jistí.
"Já jsem ještě nespal ani s žádnou holkou natožpak s klukem…" Záměrně se díval jinam a lehce zrudnul
"Neměj obavy spolu to zvládnem."
"Má to i svý výhody-rozhodně mi neotěhotníš…" smál se rozpačitěě Harry.
"Já myslel, že holku děláš ty." Zarazil se Draco.
"No neboj já taky neotěhotním-teda divil bych se."
"Můžem jen doufat, že děti opravdu nenosí čáp a pokud, tak snad ne rekomando."
"A tys už to- tamto- spal s někym?"
"Já ne."
"Tak to je dobře." Značně si oddechl.
"Proč?"
"Já chci, aby to pro tebe bylo prvně se mnou a pro mě s tebou."
"To já taky."
"Jenže já nevím co mám dělat…" přiznal Harry
"To já taky ne. Tak se necháme vést láskou, ano? Nic jiného než ty a já mě nezajímá a tebe taky ne."pousmál se
"Ano" přitakal Harry a přitáhl dracovu ruku tam kde předtím přestal. Ten se nenechal dvakrát vybízet a pokračoval. Pomalu mu stáhl kalhoty a něžnými polibky sjížděl přes ústa, tváře, ušní lalůčky, krk a břicho stále níž a níž. To, že může působit osobě, kterou miluje, krásné pocity, ho naplňovala zvláštním pocitem. Nebylo to jen čisté vzrušení, ale i něco víc. Břichu věnoval dost dlouhou chvíli a tak tázavě pohlédl do zelených očí, které mu daly svolení. Sundal tedy i poslední kus oblečení, který Harrymu zbyl. Harry nechtěl, aby byl tím, kdo se nechává jen opečovávat (i když TO Draco dělal více než rád) a pomohl i jemu zbavit se přebytečného šactva. Byla tma a oba chlapci se museli řídit jen hmatem, ale ani jednomu to nevadilo spíše naopak..byli za vše zakrývající tmu vděční. Draco se odhodlal a vzal do úst Harryho nejcennější nástroj. Rozkoš, která po chvilce Harryho zaplavila se snad ani nedá popsat slovy. Ale bylo to pro oba TO nejúžasnější, co kdy zažili. Létání na koštěti, což oba milovali, jim nyní přišlo jako nudná zábava. Po té, co Draco skončil s Harrym, vyměnili si role. I když měl Harry mnohem jednoduší práci, protože byl Draco velmi blízko už při předchozím uspořádání, užili si to oba velmi velmi krásně. Po TOM si oba udýchaně lehli vedle sebe a vzájemně se hladili snad po celám těle, než usnuli. Poslední zábrany byly překonány a jejich vztahu už nic nechybělo k úplnosti.
Krátce po tom, co Harry s Dracem, Rone, Hermionou a Ginny odešli, přinesl George s Fredem na profesorčin stůl nové funkční rádio a jiné drobné předměty včetně prázdné kazety, což jim zapůjčila Hermiona. V ředitelně zbylo jen pár členů řádu, ale i tak se museli hodně mačkat, aby se kolem katedry sesedli. Byl tu Lupin, Sírius (už v lidské podobě), Tonksnová, Mundungus, Tom, Lili, Jane, Wood, Daniell, pan a paní Weasleyovi, Charlie, Bill a samozřejmě profesorka McGonagallová.
"Já si nemyslím, že by bylo potřeba Malfoye odposlouchávat. Vždyť už ste se tolikrát přesvědčili, že nikomu nic nedonáší." Zlobila se Jane.
"Jenže dnes se dozvěděl tolik důležitých informací, že by se mohl domnívat, že mu Lord Voldemort (všichni sebou při vyslovení jeho jména trhli) odpustí a vezme ho zpět, což už několikrát udělal a nemusíme chodit daleko. Červíček i Snape jsou výborný příklad." V siriusově hlase bylo znát, že pokud před časem cítil ke Knapovi nevoli, dnes ho bytostně nesnášel. Nikdo neměl odvahu dál rozezlenému vrahovi (odsouzenému sice neprávem) oponovat a raději se soustředili na Freda a George, kteří se snažili naladit správnou frekvenci.
"Na co máte tohle?" zajímal se Lupin a ukazoval na kazetu.
"To je čistě mudlovská záležitost-kazeta. Slouží na záznam zvuku" odříkal Fred naučeně skoro jako Hermiona.
"Chceme vše nahrávat, abychom měli nějaký důkaz, kdyby Malfoy někomu něco fakt nabronzoval" upřesnil bratra škodolibě George.
"Nepřijde vám, že využíváte nějak mnoho mudlovské techniky?" ptal se Wood a se zájmem se díval na malou krabičku se stočenou páskou uvnitř.
"Máš pravdu, ale mudlové si žijí v mnohem větším přepychu a pohodlí, než my. Mají řadu neskutečných vynálezů, o kterých nám se nemůže ani zdát. Tady s Fredem sme mysleli, že by to mohla být pro Řád výhoda. Vy víte kdo jistě nebude využívat něco, co slouží mudlům, když je posledním potomkem Salazara Zmijozela, ale my už sme se nechali inspirovat hned v několika případech a neskutečně nám to u Tří Káček vynáší. Máme Harryho, Hermionu a i jiné studenty a my už se v tom jejich světě taky začínáme orientovat-Hermiona nás učí, co k čemu je a jak to funguje. I ty štěnice nám navrhla ona a tohle taky."
"Ale víte, že kouzelnické zákony striktně zakazují využívání mudlovských věcí"Připomněl pan Weasley.
"Jenže, tati, to je právě ta chyba! Proč nemůžeme psát propiskou do sešitů? Nosit pohodlné oblečení? Poslouchat mptrojky, a používat mobily nebo internet?" vše by bylo jednoduší a naše šance pro ti Ty víš komu by byly mnohem větší:" rozčiloval se George.
"Protože by čarodějky místo kouzel používaly mixéry a všechno to jejich náčinní. Kouzelníci by místo letaxu radši zavolali. Lidé by prostě šáhli po jednodušším řešení a kouzla by časem úplně vymizela. To chceš?
"To mě vážně překvapuje, vždyť ty si vždycky mudli miloval a jejich věci si využíval. Co třeba to létací auto?"
"Taky si ale viděl, že to málem dopadlo prozrazením kouzelnického světa."
"Ale takhle zvítězí zlo, Smrtijedi zabíjejí každá den další a další lidi. Nakonec tu sice budou kouzla, ale nikdo, kdo by je mohl použít na nějakou dobrou věc. První vyvraždí mudli, potom dobré kouzelníky a potom i sebe navzájem. To chceš?"
"Samozřejmě, že nechci. Pravda je, že by nám technika mohla pomoci, ale nejsem si jist, že se potom vrátíte ke kouzlům."
"Ale my je nikdy neopustili, takže se ani nemůžeme vrátit. Vždyť mi moderní techniku s kouzly spojujeme, ne nahrazujeme."
"Možná, že máte pravdu, ale to ukáže až čas…"připustil Artur.
Zatímco se George dohadoval se svým otcem, Fredovi se povedlo najít tu správnou frekvenci.
Chvíli se ozývaly jen klapavé zvuky-nepochybně jak Malfoy šel do své ložnice. Vrzání otevírajících se dveří a nato šustění oblečení.
"To je jistě už ve své koleji a převléká se." Přemítala Jane, jakoby se snažila dokázat, že je Malfoy nevinný.
Zase ten skřípot dveří. A na to jakési mlaskání a funění.
"Určitě přišli Vincent Crabbe a Gregory Goyle. Moc je nezná, ale pár společných hidin mi stačilo, abych věděla, že nedělají nic jiného, než, že ,s prominutím, žerou"
"A kde by teď vzali jídlo? Vždyť už je dávno po večeři."
"Do kuchyně se dostane spousta žáků a skřítci jsou tam moc milí a obětaví" Hlásil Fred z vlastních zkušeností.
"Jak to víte?" ptala se podezřívavě profesorka McGonagallová
"No… to sem někde slyšel"
"To určitě"
"Jestli tady trávíme čas, jenom proto, abychom odhalili lidi, kteří chodí do kuchyně, tak to vážně nevím, jak nám to v boji proti zlu pomůže." Na Jane bylo znát, že je jí odposlouchání hodně proti srsti. "Na druhé večeři přeci není nic špatného…"
Postupem času funění, mlaskání i jakési vzdchání bylo mnohem intenzivnější.
To bylo i Jane jasné, že se o druhou večeři vážně nejedná.
"To je tak nemorální! Vždyť je mu sedmnáct má právo být se svou dívkou o samotě…" vložila se do toho paní Weasleyová.
"To mám radost, mami, že to tak bereš" oddechl si Fred a mrkl na Lilian.
"No počkat ty jsi…"
Ozvala jakási dutá rána.
"Draco?"
"Ano Harry?"
"Mohl bys být trochu jemnější?"
"Jistě, omlouvám se." Pak už se zase ozývalo takové mlaskání.
Zpočátku roztomile trapná situace se změnila v šokující. Ve vzduchu se vznášela otázka:
,Panebože slyšim dobře?´
"Draco, co to proboha děláš?"
"Neřikej, že nevíš."
"No dobře, ale proč to děláš?"
"Neřikej, že nevíš."
"Já-no-že to tamto hm- opravdu to chceš?"
"Moc pěkná věta-ano chci a ty?"
"Jo já taky, jen-hm…"
"Copak?"
Nyní pod otázkou zářil neonový červený nápis:
, ANO!´
Po tomto zjištění upustil každý vše, co měl. Pan Weasley zápalky, které vysomroval od Hermiony, Mundungus kotlík plný nějakého harampádí-nepochybně kradeného,
"Já jsem ještě nespal ani s žádnou holkou natožpak s klukem…"
Jane upustila tělo a omdlela, Tonksnová Siriusovo vodítko, Minerva McGonagallová ze svých zásad a rozplakala se, George ducha, protože mu Fred na hlavu upustil knihu, kterou občas podkládal rádio-(samozřejmě ji nečetl).
"Neměj obavy spolu to zvládnem."
Ze Siriuse opadaly všechny blechy a paní Weasleyová klouzala pohledem z jednoho svého potomka na druhého, jako by se chtěla ujistit, že s tím nemají nic společného.
"Má to i svý výhody-rozhodně mi neotěhotníš…" smál se rozpačitě Harry.
"A dost" vstala z ničeho nic Lilian. "Kde se to vypíná?" Dvojčata dělala že neví, protože chtěla slyšet, co bude dál"
"Já myslel, že holku děláš ty."
Lili otočila kolečkem ,volume´ a v domnění, že rádio vypnula navrhla, že schůze by už mohla skončit.
"Jó to je konec" mávla odevzdaně ředitelka, zoufalá nad tím, že to vlastně zavinila ona, když je dala do jednoho pokoje.
"Myslím si, že bychom neměli nikomu dávat znát, že jsme to slyšeli. A dobrou noc" rozloučila se Lilian a všichni, včetně ředitelky, ji ohromeně následovali z ředitelny.
Asi po deseti minutách se dveře ředitelny opět otevřely. Ve světle přicházejícím z chodby se rýsovala silueta osoby v dlouhém plášti. Rychle přešla ředitelnu a zastavila se u katedry. Asi po několika minutách se jí podařilo získat nahrávku s neobvyklým obsahem a potom stejně nenápadně zmizela.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jestli jsi tu byl/a, tak klikni.

Byl/a jsem tu... 100% (310)

Komentáře

1 Cuca Cuca | Web | 4. června 2007 v 12:06 | Reagovat

Tak toto je vazne super kapitola.... :) A kto je ta osoba co zobrala tie kazety???

Píš, píš, píš.... :)

2 Cuca Cuca | Web | 7. června 2007 v 22:12 | Reagovat

Prosim prosim hoď dalsiu kapitolu.... :)

Mne sa tato tvoja poviedky STRASNE paci... Patri modzi moje uplne naj.... Tak som zvedava.... :)

3 Cuca Cuca | Web | 12. června 2007 v 11:48 | Reagovat

:( Kedy bude dalsia kapitolka? Kazdy den aj 2x sa sem chodim kukat a stale nic. :(

4 Cuca Cuca | Web | 16. června 2007 v 11:29 | Reagovat

Ale uz vazne nas nemozes nechat tak dlho cakat... :(

5 Ice Ice | E-mail | Web | 16. června 2007 v 20:45 | Reagovat

Cuca: Ahoj, já jsem ségra eMJanine. Asi si budeš muset chvilku počkat, protože eMJanine teď odjela na pár dní z domova. Ale brzo se vrátí :o)

6 Cuca Cuca | Web | 16. června 2007 v 22:41 | Reagovat

:( To je fakt skoda. Lebo toto je vazne jedna z mojich NAJoblubenejsich poviedok. Tak dufam, ze sa coskoro dockam pokracovania....

7 Mania Dardeville Mania Dardeville | Web | 21. června 2007 v 21:16 | Reagovat

Krásný! Zcela náhodou jsem na tuhle povídku narazila a je skvělá! Sice tu máš pár chyb, hrubek a překlepů, ale to se vstřebá... Těším se na další díl, jsem zvědavá, jak to s Harrym a Dracem dopadne a kdo sebral tu kazetu..? =) Kdypak by mohl být další díl?

8 rlilian rlilian | 22. června 2007 v 9:44 | Reagovat

Ahojky, s velkou pýchou (až na ty hrubky-k těm se nehlásim) Vám chci sdělit, že už mám půlku deváté kapitoly a co nejdříve vše hodlám dát na blog: www.rlilian.blog.cz Tak doufám, že se Vám budou taky líbit.

Časem se,ale jistě objeví i tady. =)

Autorka

9 darken darken | Web | 8. srpna 2007 v 3:37 | Reagovat

:-D Tak tahle kapitola... z ní nmůžu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.