Polednice trochu jinak

23. června 2007 v 21:04
U lednice dítě stálo
Z plna hrdla zpívalo
Na tranzistor k tomu hrálo
do rytmu se kývalo
Hudba křičí, nervy ničí
Nepeče se pečeně
Cosi křičí na vařiči
máma křičí zděšeně
"Mléko prchá! Běda běda!
Nateklo mi do boty
Táta bude bez oběda
Pro tebe, ty zlobo, ty!
Zanech řvaní, moje zlato
Hrej si - tu máš kohouta"
Jen neco matka dořekla to
Bouch bác, letí do kouta
Podlily se krví oči
Povalené matičce
Pozvedne se povyskočí
A pak řekne kratičce
Malá, bledá, tváře divé
pod plachetkou osoba
Škytá, heká, prská, plive
vichřici se podobá.
Vlivem síly odstředivé
plachetka když zvedne se
odhalí se hnáty křivé
Bože to je recese
Kde se vzala bledá malá
pod plachetkou persona
Dodnes nevím, proč mi dala
Dvojitýho nelsona
A pak řekla "Naval dítě,
nekoukej tak zarytě"
Na ta slova začla hbitě
honit dítě po bytě.
Když pak celá rozechvělá
dítě v rohu lapila,
pozval jsem jí, kdyby chtěla
by se se mnou napila.
Nejprve se upejpala,
pak se vrhla na whisky.
Pro mě v domě nenechala
nic než prstů otisky.
Od té doby dnes a denně
jak poledne udeří,
malá bledá neprodleně
nacpe se mi do dveří
Vypije mi slivovici,
vypije i petrolej.
Proto nikdy polednici
na dítě si nevolej.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Jestli jsi tu byl/a, tak klikni.

Byl/a jsem tu... 100% (310)

Komentáře

1 Real XXX Real XXX | 7. září 2008 v 16:06 | Reagovat

To nebyla Polednice ale tchýně!!!

2 vosa vosa | E-mail | 23. srpna 2009 v 23:40 | Reagovat

krásná básnička. \\\\eben by měl určitě radost z nás čechů jak si jeho básničky povídáme a parodujeme teda tohle se mi fakt líbilo vážně ha ha ha

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.