8.kapitola - A jak pěkně to začalo...

21. července 2007 v 15:49 | Lilian |  Násobení mnohočlenů, aneb každý s každým
A jak pěkně to začalo…
Většina studentů už byla ve Velké síni a po dopolední sněhové bitce si naložili velké množství jídla na místy, talíře a talířky. Všichni měli dobrou náladu, neboť se už blížily Vánoční prázdniny, závěrečné zkoušky byly ještě daleko a v neděli se bude konat další famfrpálový zápas. Havraspár proti Zmijozelu. Zatím sse hráli pouze dva zápasy.Klání mezi Zmijozelem a Nebelvírem, kterým se každoročně zahajuje,skončilo vítězně pro Zmijozel, když Draco Malfoy chytil Zlatonku přímo před nosem(Je pravda, že mu to hodně často připomínal-i v posteli, což Harryho neuvěřitelně štvalo) a Havraspár vyhrál nad Mrzimorem 170 ku 30.
Dva studenti třetího ročníku se velice zaujatě bavili u Havraspárského stolu. Jejich téma v tuto chvíli neprobírali sami:
"Hele, už jsi to slyšel?"
"Co? Že smrdíš?"
"Velmi vtipné. Myslim to o Potterovi."
"Co je s nim?"
"Je teplej."
"Fakt, vždyť já myslel, že chodí s Grangerovou."
"Ne s Malfoyem."
"COŽE?! Tak tomu nevěřim."
"No fakt Colin Creavery mi pouštěl nahrávku na který si to rozdávaj."
"Jak jako?"
"Ty vole-tak tako!" naznačil mu pohybem hlavy, co má na mysli.
"A kde ji sebral?"
"Vod někoho ji koupil"
"A vod koho?"
"Jó, tak to nevim."
"Ty vole, tak to je docela fičák."
"Jo tak to je."
Harry vešel do Velké síně a ihned našel Hermionu i Rona na jejich obvyklém místě. Proč je takový ticho? Uvědomil si, že typický hluk, spíš kravál, při sobotním obědě je ten tam. Pohledů, které ho cestou k Nebelvírskému stolu sledovaly, postupem času přibývalo, až ho sledovala téměř polovina studentů, ale i učitelského sboru. Nejistě usedl ke svým přátelům.
"Ahoj" odpověděli jednohlasně na jeho pozdrav a naprosto vyjeveně si ho prohlíželi.
"Co se to tady děje?"dotazoval se Rona, když mu neušlo, jak po něm studenti všech kolejí i věků házejí významnými pohledy.
"Mohli bychom si promluvit někde o samotě?" ujala se slova Hermiona, když se Ron k ničemu neměl.
"Jo, stejně mě nějak přešel hlad."
"Víš, my sme-to- no -tamto-hmm" snažila se ze sebe něco vypotit Hermiona, v jedné z opuštěných tříd.
"Hermiono, k věci! Prosímtě!"
"Jo promiň. My no- vímežejsinakluky.Colinmánaravku,nakteréstesDracem."vydrmolila ze sebe, jako by se pokoušela, mít nepříjemnou situaci co nejrychleji za sebou a nyní očekávala to nejhorší.
"COŽE? Jak je to možný, vždyť my, já- vy-panebože!" Harrymu konečně došlo, jak je to možné. Já vůl! Ten zasranej odznak. Ježkovy voči. Tohle je průser jak Brno. Musím se s ním sejít.
"Teď mě omluvte." Štěkl a vyběhl ze třídy.
"No asi sem to měla říct jinak"
"Byla si skvělá. Stejně by to jednou vyšlo na jevo." Utěšovatelky ji objal kolem ramen a nechal její slzy pomalu téct na svůj hábit. Ať nebrečí, ach jo, vždyť-vždyť jí to sluší i když brečí, tak ať si popláče.
"Už nikdy nic nebude jako dřív. Už nikdy." Zoufale huhňala.
"Co nebude jako dřív?"
"Všechno! My, Harry, Draco, svět. Všechno se mění, ale nikdo se neptá, jestli to tak chci. Jenže já byla spokojená. Proč, proč, proč!, Kdo mi to vysvětlí. Nejdřív ty, pak Tom a teď i Harry…"
"Co jsem proved?"
"Změnil ses."
"Ale to ty taky…"
Harry se okamžitě rozběhl do sovince. Tohle se nemělo stát. Takhle ne, to ne! Zatracený odznak! Proč si to kurva nahrávali?
"Hedviko…Kde je do hajzlu ta zatrcená sova?"
Uražená Hedvika mu prolétla těsně nad hlavou a neopomněla mu svými pařáty alespoň trochu "počechrat" vlasy a kůži na hlavě. Usedla na bidýlko naproti a demonstrativně se posadila zády, ke svému nevděčnému majiteli.
"No jo, omlouvám se. Ach jo, to je dneska den!" Ty ženský. A v se mi divíte, že chodim s klukem? Já se budu doprošovat sově-no nebyla by SMSka snažší?
"Sorráč. Fakt to -TEBE potřebuju." Nato se Hedvika otočila a s výrazem nejvyššího otrávení nastavila nožku.
"Děkuju"
Draco se pohodlně rozvaloval na posteli ve své koleji. Rozmyslel se, že je natolik plný dojmů ze včerejší noci, že ani nepůjde na oběd. Hladil fotografii svého milence a přemýšlel o tom, jak jen utají jejich vřelý, více než vřelý, vztah (ještě netušil, že úplně zbytečně). Vybavoval si sladkou vůni jeho těla, hebkost vlasů, žár jeho kůže a ty oči. Dva zelené smaragdy, plné něžnosti, krásné nervozity, nejistoty a přitom důvěry, strachu, ale i odhodlání. Oči, ve kterých se tak rád viděl. Bůh ví, jak dlouho by tam ještě ležel, když v tom ho z myšlenek vytrhl známý klepot na okno. Podíval se tím směrem a s překvapením zjistil, že je to Hedvika-sova Harryho Pottera.
To už se nemůžeš dočkat? Tos to fakt moc dlouho nevydržel. Pousmál se a převzal od sovy dopis. Tak copak nám píše náš Potříček? Milý Draco…bla bla bla… sejdeme se v Komnatě co nejdřív…snaž se abys nikoho nepotkal. -Nepotkal? Co to má znamenat? To jako vlka? Copak jsem Karkulka? Asi mu budu muset velmi rázně vysvětlit, kdo hraje holku. Leda by chtěl, abych šel kanálem…no seru na to.
Vzal si přes uniformu svetr (Stejně mi moc dlouho nevydrží).Sebral se a pospíchal na místo určení. Ve Společenské místnosti mu přišlo, že na něj kouká více studentů, než obvykle-Asi mi to dneska sluší. Jeho skálopevné přesvědčení, že vše je v pořádku, ho začalo opouštět, když na chodbě zaslechl:
"Víš jakej je rozdíl mezi plyšovym medvídkem a Malfoyem? Žádnej. Potter spí s oběma."
Třeba jsem se přeslech. Po pár metrech spatřil shromáždění lidí, kteří se něčemu smáli, jako pominutí. (V tu chvíli jeho přesvědčení nastupovalo na loď). Když ovšem došel ke skupině žáků shromážděných kolem Protivy, což nikdy nepřinášelo nic dobrého, přesvědčení bylo někde u Filipín.
A nakonec mu jeho přesvědčení posílalo pohled z meziplanetárního prostoru někde od Polárky, když si vyslechl duchův zpěv:
"Poslouchej a pozor dej,
na obzoru novej gay.
Je to zpráva supr,
koukej je to Potter!
Vidím dalšího přihřátýho kluka,
tamhle! Mám na mysli Draca. (Načež se na něj všichni podívali)
Vždy rivalové a soupeři,
a teď spolu souloží.
Jsou to ale paka,
vědí, že skandál láká,
přesto nahrávat se nechávaj,
když si to spolu rozdávaj!
Hej hola hej hola hola,
ať slyší mě celá škola!!!"
Vykřikl nakonec a proletěl stropem o patro výš-nepochybně rozhlašovat tuhle novinu dál.
"Můžeš mi laskavě vysvětlit, co to Protiva zpíval?" vybalil na Harryho hned, jak zavřel dveře od Komnaty.
"Ach Draco…"
"Neplaz se po mně!" hrubě ho odstrčil od sebe.
Harry se podíval do šedomodrých očí a spatřil to, čeho se tak moc poslední dobou bál-starého Draca Malfoye. Člověka, kterého tolik nenávidí. Úhlavního nepřítele, Smrtijeda, poslední potomka starodávného rodu Malfoyů.
"Tak co se do prdele DĚJE?" křičel Malfoy. Vztek, který čišel z jeho jindy, tak krásných a mírumilovných-harryhomilovných očí, byl hmatatelný až k posteli, kde Harry stál.
"J-já n-nevím"
"Nelži! Já to na tobě moc dobře poznám!" Draco přiskočil k Harrymu, chytl ho za límec a přitlačil ho ke zdi.
"Dobře (Harry se zhluboka nadechl). Zřejmě nás někdo odposlouchával…"
"Tak to vim začni od začátku- a všechno, co víš." Přitlačil ho ještě pevněji ke zdi, takže se Harry začínal trošku dusit.
"Více než před 10 miliardami let se zrodil vesmír nejspíš Velkým třeskem…" Dracův pohár trpělivosti přetekl. Napřáhl se a silně uhodil Harryho do tváře, až mu z úst začala odkapávat krev.
On mě uhodil? To není možné. Kde je můj Draco? Ten můj?
"Jestli si myslíš, že ten tvůj stupidní humor je na místě, tak to se zatraceně pleteš. Mluv, nebo to z tebe vymlátím"
Harrymu bylo do pláče. Osoba, kterou z celého srdce miluje mu vyhrožuje. Proč to děláš? Tolik se podobáš svému otci. Myslel jsem, že jsi se změnil, ale je to v tobě a vždycky bude-jsi zlý-máš to v krvi a já, ani nikdo jiný, to nezměníme.
"Nic ti neřeknu. Už ti nevěřím a nikdy nebudu."
"Vybral sis sám…" prohlásil Malfoy a začal nemilosrdně Harryho mlátit a kopat.
"Tak-ty-si-tu-budeš-hrát-na-hrdinu,-jo?-Jenže-my-Smrtijedi-máme-své-metody,-jak-si-s-někým-promluvit." Zuřil Draco a při každém slově do Harryho kopl. Harry se svezl po zdi a sotva popadajíc dech litoval dne, kdy Dracovi odpustil. Nato Malfoy vytáhl hůlku. Harry věděl, že musí něco dělat, ale jeho hůlka byla příliš hluboko v kapse, aby ji mohl vytáhnout. Sebral všechny síly a vyrazil agresorovi nebezpečný kus dřeva z ruky.
"Tak ty máš ještě sílu na legrácky? No jak chceš!" Opět začal kopat do mrtvolného těla na zemi.
"Jestli sis nevšiml, tak i v mudlovském souboji jsem lepší." Tloukl Harryho tak dlouho, že ztratil vědomí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 darken darken | Web | 8. srpna 2007 v 3:50 | Reagovat

:-( Proč to draco dělá? A to nám to tak pěkně začalo... :-((

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.