close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

II.Onen osudný úkol

10. října 2007 v 21:32 | eMJanine |  Hra osudu
Tak tu mám další část povídky...Doufám, že se vám bude líbit...

Poté, co byly karty rozdány a hra měla začít, začala se trojice dohadovat o tom, co bude jako první úkol. Nakonec ( po menší slovní přestřelce s Millicent) Draca napadlo, že by se mohli v zadávání úkolů střídat. Na to nic nenamítal ani Zabini, který měl úkol vymýšlet jako první. Chvíli přemýšlel, Draco do něj musel dloubnout, aby konečně něco řekl.
"Takže…" začal pomalu, "…kdo prohraje, sežene z Křiklanova kabinetu kůži z hřímala."
"To začíná vypadat opravdu nebezpečně.." ušklíbl se Draco. V kartách byl dobrý, neměl nejmenší pochybnosti o tom, že vyhraje a úkol muset plnit nebude. Pustili se do hry. A jak Draco očekával, prohrála Millicent. Když vyskočila a zamířila ke dveřím, byla v jejím obličeji patrná odhodlanost. Draco s Blaisem ji ochotně následovali. Proběhli společenskou místností, kde se stále, i když bylo okolo půlnoci, slavily narozeniny Pansy Parkinsonové (To byl také důvod, proč v tuhle chvíli zely ložnice 7. ročníků prázdnotou.) Nikdo si jich příliš nevšímal. Rychle prolezli otvorem ve zdi a kradli se chodbou dál směrem ke Křiklanovu kabinetu. Draco s Blaisem zůstali schovaní za rohem, zatímco černovláska přistoupila ke dveřím a zaťukala. Chvíli se nedělo vůbec nic, pak se ale ozvaly šouravé kroky a ve dveřích se objevil Křiklan ve své noční košili a s čapkou s bambulkou na hlavě. Draco měl co dělat, aby se nerozesmál.
"Co, proboha, o půlnoci potřebujete, slečno Bullstrodeová?" zamžoural na ní rozespale.
"Pane profesore, moc se omlouvám, ale když jste teď ředitel naší koleje.." kuňkala. Draco musel napínat uši, aby jí slyšel. Za to Křiklanův rázný hlas musel být slyšet až v Prasinkách.
"No,tak ze sebe vymáčkněte, co chcete," řekl otráveně a promnul si oči.
"No, mívám často špatné sny a profesor Snape mi poradil jistý lektvar. Potřebuji do něj ale kůži z hřímala. A zásoby od Snapea mi došly…"
"A to si chcete o půlnoci vařit lektvary?" Bylo vidět, že tohle probuzení mu není ani trochu po chuti.
"Bohužel, nic jiného mi nezbývá…Jinak zítra nebudu vůbec k použití."
"Dobrá. a kolik ho potřebujete?" zeptal se stroze.
"No, gram by měl postačit."
Křiklan bezeslova zmizel v temnotách svého brlohu. Za chviličku se objevil zpátky i s malým pytlíčkem v ruce.
"Tady to máte, a už o vás nechci do konce týdne ani slyšet," zabručel, a dřív, než mu stačila poděkovat, jí vrazil pytlík do ruky a zabouchl jí dveře před nosem.
Dívka se vítězoslavně vrátila k chlapcům a zamávala jim pytlíčkem před očima. Když viděla jejich překvapené výrazy, musela se pousmát. "To jsou ti inteligenti, Draco," prohodila ironicky a hrdě zamířila zpět na kolej.
"Jak's to udělala?" chtěl vědět Zabini o pár minut později, když už byli opět ve Zmijozelských chlapeckých (pořád prázdných) ložnicích.
"Kdybys byl rozespalej, taky bys mi snesl modré z nebe, Zabe," usmála se překvapivě skromně černovláska a strčila si pytlíček s kůží do kapsy hábitu. "Může se hodit…" odůvodnila to, když zpozorovala, jak Malfoy sledoval její ruku. "Nebo sis snad myslel, že ti to dám?" Pak si prohrábla vlasy a začala znovu míchat karty. Dalších pár partií byl o trošku klidnějších (žádné další přísady do lektvarů se nekonaly) a Draco ze všech vyvázl bez větší újmy.
"Kolik je už hodin?" chtěl vědět Zabini. Draco se podíval na hodiny na zdi.
"Půl druhý. Večerníček už bohužel skončil."
"Víš co, Draco. Tohle si strč někam. Jen by mě zajímalo, že tu v tuhle hodinu ještě nikdo nebyl. Teda, kromě Notta, ale toho mezi lidi nepočítám. To se nikomu nechce spát?"
Millicent se jen trošku zahihňala, oba chlapci se k ní však okamžitě zvědavě otočili.
"Ty s tim máš něco společnýho, co?"
"Ne, jen jsem řekla Pansy, aby nás tu nikdo nerušil. A mám za to, že si všichni myslí, kdoví co se tu neděje za orgie…" prohodila a pokrčila rameny.
"No, tak to je skvělý…", zamračil se brunet.
"Ne, kecám. Když jsme šli teď od Křiklana, nasypala jsem do pár flašek takovej super prášek, co jsem koupila v Obrtlý. Usnuly po něm jak malý děcka…" zasmála. Dracovi se ulevilo. Opravdu nepotřeboval, aby se po Bradavicích roznášely klepy, jak po nocích rajtuje s Bullstrodeovou a ještě k tomu se Zabinim. A co teprve, kdyby se to nějakým způsobem doneslo mezi Smrtijedy. Měl zakázaný holky, prý aby se plně soustředil na školu a hlavně, aby pak někomu neprořekl některé Voldemortovy plány. Co by otec asi tak dělal, kdyby zjistil, že nemá jen holku, ale i kluka? Kleplo by ho…
"Draco! Draco," zamávala mu před obličejem něčí ruka. "Posloucháš mě vůbec? Si nějakej zamyšlenej…" zajímala se Mill.
"To nic. Hele, dáme ještě dvě hry a pak si jdu zdřímnout."
"Tak jo. Tady máš karty," řekl Zabini a přisunul k němu hromádku papírových obdélníčků. Draco pro ni unaveně sáhl a zívl si. Byl na řadě s vymýšlením úkolů. Nechtělo se mu ale už unavenou hlavu namáhat, a tak plácl první blbost, co mu vlezla na mozek.
"Kdo prohraje, bude muset říct uprostřed chodby tý šmejdce Grangerový, jak ji miluje…"
"Draco, to snad nemyslíš vážně?" zakuckala se dívka.
"Myslím. A jsi na řadě, Zabe," šťouchl do spolužáka, aby hru už měl co nejdříve za sebou. V tuhle chvíli mu už bylo úplně jedno, kdo prohraje. Hlavně chtěl zalézt do svojí teplé postele a zavřít oči. Ale když prohrál Zabini a s hlasitým "To snad nééééé," odhodil karty, musel Draco přiznat, že se mu docela ulevilo.
"Tak tohle mi, Malfoyi, zaplatíš. Doufám, že můj další úkol dostaneš ty, pak uvidíme, co budeš dělat," skřehotal Blaise a v obličeji se mu rýsoval dosti nepěkný úšklebek.
"Tak to jsem celá žhavá, co to bude," mrkla na Draca Millicent a usmála se.
"Ten, kdo prohraje tentokrát, toho bude muset do měsíce náš vyvolený Potter z vlastní vůle políbit. Jak si to zařídíte, vaše věc."
Millicent úsměv zmrzl na rtech. Vystřídala ho jakási prapodivná grimasa. Něco jako když se vám chce zvracet a k tomu vypijete sklenici citronové šťávy.
"Zabe, tohle snad ne. To se nikomu nemůže podařit…Potter se nevrhne jen tak na někoho…Konec konců, měl jen dvě holky, a vsadim se, že ještě s nima ani nespal. Jak ho asi máme přinutit, aby políbil někoho, koho celý život nenáviděl?"
"Vaše věc! Tobě se to mluví, když nikomu lásku vyznávat nemusíš. Dávám tenhle úkol a schluss.," ukončil rázně debatu Zabini.
"Draco, řekni k tomu tak něco…" obrátila se zraky k Dracovi, jakoby u něj hledala pomoc.
"Nemám co. Kdo prohraje, bude ten úkol prostě muset splnit. Znáš podstatu slibu, ne?"
"To jo, ale nešlo by to nějak…"
"Nešlo. Hraj a nekecej."
"A tobě to nevadí? Že jsi s tim nějak smířenej…"
"Smířenej s tim nejsem, ale nepochybuju o tom, že neprohraju," řekl samolibě.
"Jak myslíš," opovržlivě mlaskla a začala hru.
Tentokrát se hrálo neobvykle dlouho, nikdo z nich prohrát nechtěl. Respektive, nechtěl svádět Pottera.
Když Millicent vítězně odhodila na zem poslední kartu a oddychla úlevou, Draco poněkud znejistěl. V ruce měl pořád ještě slušnou kupku karet, zatímco Blaise se těch svých s úspěchem zbavoval.
"To ne, nesmíš prohrát, Draco, ne teď!" říkal si v duchu. Jeho oči těkaly ze Zabiniho na jeho pár karet, jejichž počet se stále zmenšoval. Když brunetovi zbyla v ruce poslední karta, Draco si s velkým sebezapřením přiznal, že tuhle hru prohrál.
"JO!" výskl si vítězoslavně Blaise.
"Jak je možný, že jsem prohrál? (A/N: Nato by ses měl zeptat autorky…) Zrovna teď? Sakra!" vztekal se v duchu blonďák. Najevo to ale nedal, jen lhostejně pokrčil rameny, vstal a plácl sebou na postel.
"No tak, Draco, neber si to tak. Můžeš si za to sám. Začal sis s Grangerovou, tak to máš za to," naklonil se k němu Blaise a z jeho výrazu bylo Dracovi jasné, že ho nelituje naprosto vůbec.
"Jo, a víš, co se říká? Neštěstí ve hře, štěstí v lásce…" šeptla mu do ucha Millicent.
"No, tak teď jsi tomu nasadila korunu, Mil. To abych hned běžel za Pansy, ne? Ale teď už na ten úkol kašlu, chci se jít vyspat," odsekl a jediným prudkým pohybem zatáhnul kolem své postele závěsy.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Pansy Parkinson Pansy Parkinson | 10. října 2007 v 22:06 | Reagovat

nádherna zasmála jsem se a těším se na svádění Harryho :D snad se brzo dočkám:)

2 darken darken | Web | 11. října 2007 v 5:38 | Reagovat

Super. Tak to sem fakt zvědavá, jak tohle dopadne...

3 eMJanine eMJanine | 11. října 2007 v 7:56 | Reagovat

Pansy, myslím, že se dočkáš hodně brzo...Možná dneska, ale ještě uvidim....

Daken, jsem ráda, že se ti to líbí :o)

4 Jessica Jessica | 11. října 2007 v 17:13 | Reagovat

Je to bezva těším se na další

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.