close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

2. Vzpomínky

18. prosince 2007 v 17:31 | eMJanine |  Sectumsempra
Poslušně hlásím, že je tu další kapitolka mojí povídky. Není zrovna nejdelší, poněvadž jsem se rozhodla, že sem budu dávat kratší kapitoly a to častěji. Jestli to chcete jinak, stačí napsat do komentářů :o) Jinak, omlouvám se za chyby :o)

V onom křesle totiž někdo seděl. Někdo s havraními vlasy, očima jako uhlíky a značně pokřiveným nosem. Nemohl to být nikdo jiný, než profesor lektvarů.
Harryho počáteční šok vystřídala silná touha začít ječet. Co proboha dělá v jedné místnosti se Snapem a ještě ke všemu polonahý a v posteli? Zatmělo se mu před očima. Nebylo možné, aby se sem dostal dobrovolně, to prostě nešlo. Na nic si bohužel nevzpomínal, rozeznával pouze jednotlivé útržky, co se mu vkrádaly na mysl odkudsi ze zákoutí mozku - mizivě rozeznával nějakou místnost zalitou vodou, stříbrný záblesk, blonďaté vlasy skropené krví a ty oči, šedivé oči zastřené clonou bolesti a utrpení. Víc už rozpoznat nedokázal, v hrudi ho však při vzpomínce na sivé oči bodlo. A pak ještě jednou, v blízkosti srdce.
Harry jen prudce zamrkal, a jak rychle bolest přišla, tak i odešla. Pomalu se párkrát zhluboka nadechl. Pak se mu ale vrátil vztek.
Snape sedící v lenošce si ho nevšímal, nevěděl nejspíš ani, že je chlapec již vzhůru. Harry na sebe ale chtěl upozornit. Chtěl, potřeboval vědět, jak se tady octl.
Lehce si tedy odkašlal. Černovlasý muž však jen nenuceně pohnul hlavou, jakoby si odhazoval vlasy z očí, ale neotočil se. Nejspíš tento zvuk přikládal něčemu jinému.
Harry zakašlal podruhé, hlasitěji.
Profesor otočil svůj obličej směrem k němu, Harry netušil, co si má o výrazu v jeho tváři myslet. Jeho oči nebyly tak chladné jako vždy, ba naopak, jakoby se v nich odrážela úleva. Harry tuto myšlenku však téměř okamžitě zavrhl, vždyť ten muž byl Severus Snape, který ho nenáviděl od té doby, co se poprvé viděli, takže nebylo možné, aby cítil úlevu, že se Harry probral. Když se na Snapea zadíval znovu, ani náznak úlevy se už v jeho očích nenacházel. Teď se v nich opět zračila nenávist, opovržení a znechucenost jako vždy.
"Ááá, tak pan Potter se nám uráčil probrat. Že to ale trvalo," utrousil trpce.
Harry na to nic neříkal, věděl, že ho Snape chce jen vyprovokovat, a tím získat vytouženou šanci srazit Nebelvíru přinejmenším padesát cenných bodů. Sklopil hlavu a zkoumal sametovou přikrývku, na níž si teprve teď všiml drobných vyšívaných vzorků.
"Koukám, že vás ani nezajímá, jak jste se sem dostal?" řekl Snape a Harry měl náhle nepříjemný pocit, že ten zpropadený netopýr má něčím navrch. A že si to také zřejmě hodlá řádně vychutnat.
Samozřejmě, že to, jak se sem dostal, vědět chtěl. Nehodlal to ale přiznat. Tak jako tak měl dojem, že to na něj profesor stejně co nevidět vybalí.
"Ano, předpokládáte správně. Samozřejmě, že vám řeknu, jak jste se tu octl. Nemohu si to nechat pro sebe," rozlil se po Snapeově tváři úlisný úsměv.
To už Harry nevydržel.
"Nemáte mi co lézt do hlavy, profesore," procedil skrze zaťaté zuby.
"Tak se učte bránit. Vaše neschopnost není moje vina," úsměv se ještě rozšířil.
"Držte už hubu a řekněte mi, co tu sakra dělám."
"Dobře, dobře. Jak jsem řekl, povím vám to, ale nejdřív se přestanete vztekat a pak si vypijete hrnek odvaru z máty. Přestane vás bolet hlava a uklidníte se," řekl profesor.
Harry se otřásl. To, co mu Snape chce říct, je asi opravdu špatné, když z toho má takovou radost, že mu dokonce uvařil odvar proti bolení kebule a navíc "přeslechl" část o držení huby. Nevěděl co říct, a proto tedy smířeně zapadl do peřin a pozoroval Severuse, jak lije jakousi nazelenalou tekutinu z kotlíku do středně velkého šálku.
Zatímco Snape naléval odvar, nikdo z nich nepromluvil. Harrymu se honilo hlavou mnoho myšlenek, které se pořád stáčely ke zkrvaveným blonďatým vlasům. Naskočila mu z toho husí kůže a párkrát ho opět bodlo u srdce. Netušil, co má všechno tohle znamenat, a doufal, že už se to brzy dozví. Opět ty vlasy. Z ničeho nic se mu zjevily před očima. Zatřásl hlavou. Vždyť takhle blonďaté vlasy nikdy v životě nevi - počkat! Takovéhle vlasy měl jen jediný člověk ve škole. Draco Malfoy. Proč by však byly Malfoyovi vlasy od krve? Stalo se mu snad něco? Nevěděl. V jeho nitru se však ozval jakýsi neznámý hlásek. Hlásek tak slabý, že ho Harry skoro nevnímal. Ale pořád se zesiloval, až ho nakonec Harry slyšel úplně zřetelně.
"Co když se mu něco stalo? Bude to tvá vina, jenom tvá," křičelo na něj jeho vlastní svědomí, i když Harry netušil, co provedl. Jeho podvědomí však nejspíš vědělo víc, než bylo zdrávo, poněvadž se vnitřní hlásek ozýval znovu. "Zemře, a ty si to budeš do smrti vyčítat. Dobře ti tak. Kdyby ses tentkrát díval s otevřenýma očima kolem sebe, viděl bys toh-" Hlas byl přerušen vracejícím se Snapeem.
"Tady," řekl Harrymu a strčil mu hrnek do ruky.
"Děkuju," vylétlo z Harryho úst dřív, než tomu stačil zabránit. Vynadal sám sobě, protože děkovat Snapeovi bylo stejné, jakoby skousl šťovík. Na jazyku se mu usadila hořkost z toho, jak se pře profesorem ponížil.
"Není zač, Pottere," řekl Severus téměř normálním tónem a Harry jen nadzvedl obočí. To, co se se Snapem dělo, nebylo normální. Ten si zatím přitáhl židli a usadil se u Harryho postele. "Myslím, že předtím, než vám povím, proč tu jste a vysvětlím vám pár dalších věcí, které myslím nebudete slyšet zrovna rád, chtěl bych vědět, co se stalo v prefektské koupelně mezi vámi a panem Malfoyem." zabodl do něj svůj onyxový pohled.
"Prosím?"
"Našel jsem vás v koupelně vedle společně s panem Malfoyem, a potřebuji vědět, co přesně se tam stalo. Jedině tak vám mohu vysvětlit další věci, ke kterým se dostaneme," vysvětlil a z jeho hlasu byla znát dychtivost.
"Nevím, profesore, opravdu nevím, co se…"
"Tak si zkuste vzpomenout, je to důležité. Troufám si tvrdit, že se to velmi silně týká vašeho budoucího života," přerušil ho Snape.
Harry se zamyslel. Pamatoval si že hledal Malfoye, nemohl ho ale najít. Nakonec však z Pobertova plánku zjistil, že je v chlapecké koupelně. Chvíli poslouchal za dveřmi, ale nic neslyšel, a tak do dveří potichu zatlačil, a tiše je pootevřel. Malfoy stál u umývadla, opíral se o něj rukama, hlavu skloněnou. Slyšel, jak ho Uršula uklidňuje : "Ne…řekni, co tě trápí…Můžu ti pomoct."
Ale Draco zřejmě neposlouchal. "Nikdo mi pomoct nedokáže. Nedokážu to, nedokážu…Nebude to fungovat. Ale když to brzy neudělám…Říká, že mě zabije…" vzlykal a celé jeho tělo se třáslo. A pak jako by se Harryho myšlenky zbláznily. Křičeli na sebe s Malfoyem něco navzájem, Malfoy na Harryho dokonce zaútočil a Harry dopadl na tvrdou zem. Pomalu vstal, načež vytáhl hůlku a zakřičel "Sectumsempra!" a blonďák se sesul k zemi jako podťatý. Doběhl k němu a chtěl mu pomoci, ale nevěděl jak. Pak se mu však v mysli z ničeho nic oběvilo to zaklínadlo…víc si nepamatoval.
Všechno Snapeovi řekl. Když domluvil, profesor se na chvíli zamyslel. Promnul si spánky a pak dost neochotně zvedl hlavu zpět k černovlasému chlapci.
"Děje se něco, profesore?" zeptal se Harry a znovu sám sebe málem zfackoval, nechápal, co ho pořád nutí být ke Snapeovi slušný. Možná to bylo to, že se dokonce i Severus choval v mezích, což pro Harryho představovalo stejný šok, jako kdyby se Voldemort rozbrečel.
"Bohužel, vypadá to, že moje teorie byla správná. Nevím jen, jestli mi má být líto vás, či pana Malfoye, který nebude tou zprávou nadšen o nic víc než vy."
"Co s tím má co dělat Malfoy? Stalo se mu něco?" (Cože?? Harry se sám nad sebou zarazil. Už to s ním šlo nejspíš vážně z kopce.)
"Všechno vám povím. Ležte v klidu, a hlavně, nepřerušujte mě."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Scarthia Buthergia Scarthia Buthergia | Web | 18. prosince 2007 v 20:15 | Reagovat

*Slintám nad klávesnicí* Fakt dobrý, ale ten konec... Že se nestydíš, to takhle protahovat, bůhví co se Dracovi stalo a ty si to necháváš pro sebe! Tak šup sem s další kapitolkou:-D

2 Kate Kate | 18. prosince 2007 v 21:43 | Reagovat

*rozlobený obličej*Já tě normálně Zabiju.To se dělá takle to ukončit.

*uklidněný obličej*Moc se mi to líbilo ale ten konec tss... honem další kapču nebo se zblázním,prosím. *psí oči*

3 darken darken | Web | 19. prosince 2007 v 5:01 | Reagovat

No teda! Takle to ukončit!

4 Gavin Gavin | 20. prosince 2007 v 19:29 | Reagovat

rasny,ale takhle nas tyrat:-)))

5 Black Black | Web | 19. ledna 2008 v 23:23 | Reagovat

Další pls.

P.S. nechceš spřátelit?

6 Lucid Lucid | 23. března 2008 v 19:07 | Reagovat

Super...jen si říkám, že jsi tady už pěkně dlouho nenapsala pokračování...ani krátké ani dlouhé...;o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.