Tak, další kapitolka. Přeju příjemné čtení.
Druhého dne vstal s poměrně dobrou náladou. Vlezl do sprchy a nechal se omývat příjemně teplou vodou. Chvíli jen tak stál a zamyslel se, to ho už ale vyrušil Zabiniho křik, ať laskavě pohne tím svým zadkem. Draco v odpověď jen cosi zamumlal a konečně vzal do ruky luxusní mýdlo, aby se omyl.
Když o pár minut později seděl ve Velké síni na snídani, čekal, až konečně někdo dorazí s rozvrhy.
"Malfoyi," křikl na něj pohrdavý dívčí hlas. Líně zvedl hlavu od misky s cornflaky, aby zjistil, kdo ho volá. Nebyl potěšen, když zjistil jeho identitu.
"Co chceš Grangerová?" zahučel a přehraboval se lžící v misce.
"Co rozvrhy?" zeptala se.
"Co by s nimi mělo být? Já ještě žádný nedostal," řekl otráveně, načež se dívčiny oči rozšířily v překvapení nad tím, jak někdo může být po ránu takhle hrozně mimo.
"No to je jasný, že ne, když je máš rozdávat TY," usmála se na něj pobaveně, jedno její obočí vyletělo vzhůru, vypadalo to skoro až zlomyslně.
Draco zalapal po dechu. Zdálo se mu to, nebo si z něj ta malá mudlovská šmejdka dělala srandu? Ne, nezdálo, odpověděl si na otázku sám. Bohužel pro něj si uvědomil, že ty rozvrhy má opravdu rozdávat on, jelikož je přece prefekt. Ne, prefekt byl loni, letos je už primus.
"Tak se laskavě zvedni, Malfoyi, za chvíli začíná vyučování, tak ať všichni vědí, kam mají jít," prohodila Grangerová, otočila se na podpatku a zmizela mezi ostatními studenty.
Dosti neochotně se tedy doštrachal k Snapeovu kabinetu. Zaťukal. Nic. Zaťukal znovu. Nic. Tentokrát na dveře již zabušil pořádně pěstí, aby ten starý netopýr už konečně vystrčil svou mastnou hlavu ze dveří.
"Nejsem hluchý, Draco," zpražil ho drsný hlas, jakmile se dveře pohnuly. No, to vidim, pomyslel si Malfoy.
"Opravdu ne, byl jsem ve sprše," vysvětloval profesor, i když k tomu neměl žádný důvod, a Draco pojal podezření, že si jeho poslední myšlenku přečetl.
"Dobrá. Potřebuji jen rozvrhy pro studenty Zmijozelu," oznámil.
"Samozřejmě, moment…" zamumlal Snape a zmizel v hlubinách svého kabinetu. "Tady to máte, Draco, a přeji pěkný den." řekl úsečně a zabouchl mu dveře před nosem.
Malfoy jen potřásl hlavou a už se měl k odchodu, když se dveře Snapeova kabinetu znovu otevřely.
"Vlastně, chtěl jsem s Vámi mluvit, Draco. Mohl byste se sem dostavit o přestávce?"
Draco sice netušil, co po něm profesor chce, ale lehce kývl hlavou, jako že dorazí.
"Dobře, tedy. Tak o přestávce," zopakoval Severus, zalezl do kabinetu a dveře se za ním definitivně zabouchly.
O přestávce tedy stepoval před kabinetem ve sklepení. Hlavou mu vrtalo, co s ním chce Snape řešit. Netušil, co by mohl mít za problém. Nervózně (óóó, pardon, Malfoyové vlastně nikdy nervózní nejsou) přešlapoval přede dveřmi a čekal, až se konečně otevřou.
Když se tak stalo, byl už skoro konec pauzy, nedalo se ovšem říct, že by to Dracovi nějak vadilo, aspoň se mohl vyhnout části hodiny Obrany, kde Potter bude zase určitě trapčit a machrovat s tím, že všechno umí, všechno zná.
"Ach, dobře, že jste tady, pane Malfoyi. Pojďte dál" vyzval ho Snape a Draco ho následoval do jeho brlohu zapáchajícím zatuchlinou a mnoha přísadami do lektvarů, kterých měl profesor plné skříně. Posadil se do křesla div že ne skrz na skrz prožraného od molů, a čekal, co mu bude řečeno. "Jistě byste chtěl vědět, proč jste tu," prohodil Snape. Draco jen neurčitě kývl hlavou. "Dobrá. Jde o to, že jsem vašemu otci dal určitý slib. Že vám zařídím pohodlí a…. Že se o vás prostě postarám. A proto, nemyslím si, že byste se musel účastnit projektu, o kterém včera profesorka McGonagallová hovořila. Takže pokud byste se ho zúčastnit nechtěl, zařídím, aby jste se tomu vyhnul. Znám několik způsobů, jak ředitelku přemluvit…"
"Ale já se zúčastnit chci," vylétlo z Draca dřív, než tomu stačil zabránit.
"C-Cože?" tohle Snape nečekal "Říkám, jestli nechcete, nemusíte do toho jít…"
"Ale já chci, opravdu do toho jít chci," utvrdil ho Malfoy a udělal mu tím čáru přes rozpočet…Aspoň tak soudil z profesorova strnulého výrazu. Nepochybně chtěl, aby mu pak byl Draco nějak zavázán…Znal Severuse již dlouho a znal jeho vypočítavost.
"V tom případě tedy,…Myslím, že už není co řešit. Můžete se vrátit do hodiny." řekl stroze, Draco se zvedl a bez řečí opustil místnost.
O pár hodin později
"Vsadím se, že Malfoy nedorazí," prohlásil Harry, zatímco společně s Ronem a Hermionou čekal před učebnou Studií mudlů.
"Nedivila bych se…" kývla Herm, ale to už se ozvalo vzdychnutí několika studentů Nebelvíru, stojících kousek od nich. "Co se děje?" podívala se na ně. Všichni do jednoho zírali kamsi do dálky směrem na konec chodby.
Otočila se a zůstala němě stát. Malfoy k nim hrdě mířil, sám, s úlisným úsměvem na tváři.
"No, co dodat…?" prohodila mdle k Harrymu a Ronovi.
Malfoy zamířil přímo doprostředka hloučku studentů Zmijozelu jako by se nic nedělo (což byla v podstatě pravda) a nenápadně pozoroval dění kolem sebe. Musel vidět ten překvapený výraz v Potterově obličeji.
Ten si ho jen změřil prazvláštním pohledem, v němž se zračila směska překvapení a nevolnosti. Poté se ale otočil zpět ke svým kamarádům a dělal, že si Draca nevšiml.
Za pár minut, které Harry trávil usilovným přemýšlením nad tím, proč je Malfoy v tak dobré náladě, profesorka Burbageová konečně dorazila.
Otevřela dveře do učebny a studenti se nahrnuly dovnitř. Ron si jako vždy sedl k Harrymu a Hermiona k jedné dívce z Havraspáru, se kterou se znala už z dřívějších let.
"Takže, usaďte se, vážení," zavelela Burbageová a sama si sedla na desku katedry. Ruce složila do klína a zkoumavě se rozhlédla po třídě. "Koukám, že vaše skupina je opravdu početná. A proto, jestli někoho studium tohoto oboru nebaví a nebo nezajímá, prosím ho, aby tu zbytečně nerušil. Může si odejít, problémy z toho mít nebude, ale při pobytu mezi mudly to nebude mít nejlehčí. Je to na vás, vážení. Je tu tedy někdo, kdo nemá o studium zájem? Máte jedinečnou šanci, kdo tu zůstane, už šanci odejít mít nebude," znovu přejela pohledem přes tváře čtyřiceti žáků. Nikdo ani nehlesl. "Dobře, tedy. Myslím, že můžeme začít. Nejdřív vás seznámím s tématy, které budeme probírat a potom se pustíme do diskuse. Chci znát vaše názory, chci vědět, jakou látku chcete probírat důkladněji a jakou naopak ne," začala již klidnějším hlasem. "Nechci vás tu mučit nudnými řečmi o tom, co vás nebaví. Byla bych ráda, kdybyste si moje hodiny užili. Studium mudlů je velice zajímavý předmět, samozřejmě pro ty, co o to mají zájem. Během letošního roku se seznámíme s několika základními tématy. První z nich je mudlovská kultura, abyste poznali, jak mudlové žijí, rozebereme si také stručně historii lidstva, náboženství a přidáme něco ze zeměpisu. Dalším tématem je věda. K tomuto tématu si řekneme, co která věda studuje, podrobněji si rozebereme přírodní vědy - fyziku, chemii, biologii a matematiku. Studenti z mudlovských rodin to budou mít o něco lehčí, poněvadž základy matematiky a přírodních věd už mají za sebou. No, a na konec, pokud to stihneme, to nejlepší. Mudlovské sporty. Basketbal, fotbal, volejbal a samozřejmě baseball. Chce se někdo na něco zeptat?"
Ruku nezvedl nikdo jiný, než Malfoy.
"Ano?"
"Chci vědět, na kolik nás vaše hodiny připraví na život mezi mudly," zeptal se.
"Dobrá otázka, pane Malfoyi. Jelikož máme na studium pouze několik málo měsíců, nestihneme všechno probrat do takové hloubky, jako vaši mudlovští vrstevníci. Troufám si tvrdit, že to, co se naučíte, bude na úrovni dvanáctiletého dítěte.
"Cože?" zahuhlala třída.
"Musíte pochopit, moji milí, že mudlové nejsou tak hloupí, jak si myslíte, a jejich vědy jsou velmi složité. Více se toho naučíte samozřejmě, až budete mezi mudly, v jejich školách, v různých státech. Jedinou věc, kterou vám ulehčíme bude, že pomocí speciálního kouzla vás naučíme mluvit různými jazyky, takže domluvit se pro vás nebude problém. Měli byste být rádi, že vás nevypustíme rovnou mezi ně. Je to úplně jiný svět, založený na naprosto jiných věcech. Ale k tomu se dostaneme. Další věcí je, že některé věci neznám ani já. Například současnou literaturu, filmovou a hudební scénu," vysvětlila a většina žáků se při slově filmový nechápavě podívali. "Přece jen, mezi mudly jsem byla naposledy před 30ti lety. Ale co znát budu, to se dozvíte. Nějaké další otázky?"
To je pro ty studenty poměrně kruté... Kam budou chodit do školy se znalostmi dvanáctiletého dítěte? Do tvláštní?
Ale povídka se mi zamlouvá...