close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

VII. Ve věži

3. června 2008 v 15:08 | eMJanine |  Hra osudu
Další kapitolka..tentokrát ji věnuji jedné fajn "vyděračce" která bude mít narozeniny :o) Snad se ti to bude líbit, Blanch!! Přeji všem krásné čtení a těším se na komentáře :o)

raco převtělený do dívčího těla se potichu ploužil hradními chodbami, za každý roh koukal jako péro z gauče v obavách, zda na něj nečíhá Norissová, Mrs. Norissová, agentka 007, vyslaná na tajnou misi pochytat všechny blonďaté zmijozelské chlapečky v ženských šatech.
Agentka však utrpěla značný neúspěch, neboť za pár minut Draco nedopaden stoupal po točitých schodech do věže pověstné svou neřestí ( s dalekohledy se dá dělat věcí…).
Zastavil se před masivnějšími dřevěnými dveřmi a přemítal, zda má již vejít. Zdálo se mu, že jde moc brzy, bylo teprve čtvrt na dvě a pět minut. Stačí, když přijdu tak dvě minuty před půl, ať to nevypadá, že se na toho nebelvírského zmetka těším.
"Na zmetka s krásnýma zelenýma očima a sexy zadečkem" vmetlo mu do tváře jeho druhé, doposud skryté já.
Cože? nevěřícně zatřásl Draco hlavou, nepobíral svůj poslední myšlenkový pochod. Dokonce
i Norissová, Mrs. Norissová, by měla co dělat, aby ho pochopila (chápe ho jen zvrhlá eMJanine, ale to Draco netuší :o))
Draco nadále nefilozofoval a raději opatrně, aby nadělal co nejméně hluku, strčil do dveří před sebou. Pomalu je otevřel a vešel.
Ocitl se v poměrně velké kruhové místnosti s obrovskými okny s několika desítkami funkčních i nefunkčních modelů dalekohledů stojících před nimi. U každého dalekohledu byla postavena menší stolička. Draco přelétl očima celou místnost. Jeho zrak spočinul na zádech chlapce stojícího u vzdáleného okna a pozorujícího jasnou noční oblohu tak hustě posetou hvězdami jako růže napadená mšicemi.
Pomalu a tiše se vydal k chlapci až došel až k němu.
"Tak přece jsi přišla," řekl Potter a překvapeně se usmál.
"Samozřejmě. Dalo se snad tvé pozvání odmítnout?" koketně poznamenala dívka a zadívala se někam směrem k načervenalé planetce jménem Mars.
"Já myslel, že nedorazíš. Kam to koukáš?"
Tam, odkud jsi spadl sem k nám, měl Draco sto chutí poznamenat, ale rozmyslel si to. Začal být trošku romantičtější. "Uchvacuje mě noční obloha. Zvlášť, když je tak jasná, jako teď," řekl a musel uznat, že zase tak moc nelže. Noční obloha mu připadala nádherná už od jeho dětství, kdy ho otec chladnokrevně zavíral na noc v jedné z věžiček Malfoy Manor za účelem utužení jeho zdraví a charakteru, kde Dracovi nezbylo nic jiného, než se dívat stropním okénkem na zářící hvězdy.
Potter si rukama prohrábl své černé věčně rozcuchané vlasy, a zamžoural stejným směrem jako "dívka."
"Smím se na něco zeptat, Popelko?" prohodil nesměle.
"Samozřejmě že můžeš. Ty můžeš všechno Po - Harry…" zamrkala blondýna svými dlouhými řasami div to mladíka neodfouklo.
"Proč jsi vlastně přišla?"
"Proč? Protože jsi mě sem pozval, Harry," odpověděl Draco. "To spíš já bych se měla zeptat tebe, proč jsi chtěl, abych přišla," poznamenal. "Řekni, proč jsi mě chtěl vidět?"
"Chceš slyšet pravdu? A neočekávej něco romantického nebo tak…Chtěl jsem si jen popovídat…"
"COŽE?" vyletělo z Malfoye dřív, než se stačil zarazit.
"Jo, možná to zní divně, ale zdála ses mi taková přirozená, ne jako všichni ti vlezdoprdelkové, co se snaží na mě zapůsobit, víš? Tak jsem myslel, že bys mě třeba mohla pochopit…."
Jenomže myslet je hovno vědět…
"…Víš, prostě měl jsem pocit, že se ti můžu se vším svěřit, jako bych tě podvědomě znal už dlouho, ale nevnímal tě…promiň, melu blbiny, promiň…Jestli chceš, tak jdi…" Podlaha se zdála být pro Harryho zajímavá.
OK, Pottere, chtěl sis popovídat, budeme si povídat. Nejsem žádná drbna, ale slyšet, co si myslíš by se docela vyplatilo…Prodám ty informace někde na černym trhu…no, dobře, tak asi ne, ale stejně mě to zajímá. Proč nevím, ale je to tak. A hlavně. Dnes si budem povídat, zítra mi dá pusu a pozítří skončíme v pos - Ne, neskončíme nikde, protože pak mi může být už Potter ukradenej. Úkol bude za mnou a tím to končí. A tu pusu mi dá, basta fidli. Mám necelej týden na to, abych ho k tomu nějak dokopal, takže teď se začnu hodně snažit a prostě ho dostanu. Holky mé osobnosti neodolají - Potter taky ne.
Draco po chvíli mlčení a rozmlouvání se sebou samým zvedl hlavu a podíval se Potterovi přímo do očí a snažil se nemrkat. Harryho očka na něj zářily jako dvě lucerny odrážející se v lesní tůni. Nemohl pomoct, ale Potter měl oči prostě úžasný.
"Ne, ráda si poslechnu co tě tíží, Harry. Neznáme se, ale přesto mě to zajímá. (A teď budu hooodně kecat….) Zajímá mě, jaký ve skutečnosti je chlapec, který přežil."
"To jsem rád," řekl Potter a pomalu zamířil doprostřed místnosti, kde stála větší lenoška. Usadil se na ní a stejně tak udělala i Popelka. "Víš, všichni si myslí, kdoví jak nejsem úžasný a tak. (Tak to bych být tebou netvrdil, já si to třeba nemyslím…) Skoro nikoho nenapadne, že prostě nechci být takový, jaký jsem, že chci být obyčejný kluk, co má pár přátel, na které se může spolehnout, a nemusí řešit, jak zachránit svět. Nebaví mě to, jak všichni řeší pomalu i to, jestli jdu na záchod, nebo jestli ne. Chápeš to?"
"Jo, myslím, že jo…" kývl Draco hlavou. I když…trocha slávy přeci nepříjemná být nemůže, ne? Co já bych za to dal. Bohužel, ty mi ji bereš, Pottere.
"Víš, občas mi přijde, že mě lidi mají rádi jen kvůli tomu čím jsem a ne proto, kdo jsem. Trápí mě to, protože nemám komu věřit. Máš taky občas ten pocit, že tě nikdo doopravdy nezná?"
Draco se zahleděl na špičky svých bot. "Bohužel ano," špitl tiše. Sakra, já mám něco společnýho s Potterem!! "Občas jo. Nikdo mě ale pořádně ani znát nemůže, nejsem zvyklá se lidem zpovídat…Doma mě to nenaučili." Sakra, proč tu vyprávím o sobě Potterovi a ještě ke všemu to, co je pravda?
"Takže víš, jak se asi tak cítím. Já se neměl nikdy komu svěřovat. Ani Hermioně ani Ronovi a koneckonců ani Ginny nebo Cho. Jedině Sirius byl člověk, který mě vyslechnul…
Jenže poslední dobou je toho na mě nějak moc. Všichni ode mě čekají nějaký zázraky, jenomže já je neumím. Nechci nikoho zklamat ale bojím se, že to tak zkončí…" Harry sklopil hlavu k zemi.
Draco si nervózně poposedl. Hodina již kvapem ubíhala a mnoholičný lektvar mohl každou chvíli ztratit své účinky.
"Promiň, že tě tu otravuju svýma nudnýma kecama, už jsi asi unavená, viď?"
"No, popravdě trošku jo. Víš co, Harry? Co kdybychom se sešli zítra zase tady třeba už v deset? Budeme mít víc času. Chci vědět, co tě trápí…" No to snad ne. Takže, za prvé, dávám si tu pomalu rande s Potterem, za druhý, opravdu mě zajímá to, co povídá. Sakra, sakra, sakra! To je tou únavou. Ničím jiným. A nebo má lektvar nějaký vedlejší účiniky.
"Dobře, budu čekat do půl jedenáctý, když nepřijdeš, tak vím, že tě to nezajímá a nechám tě být a nebudu tě otravovat, ok?"
"Ty neotravuješ, Harry," Cože????!!!!
"Fakt?"
Teď už to nemůžu vrátit zpátky, sakra, sakra…. "Ne. Tak zatím tedy dobrou noc, Harry," řekl Draco a opustil místnost právě včas, aby se, jakmile za sebou zabouchl dveře, začal měnit do své původní podoby.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Blanch Blanch | 3. června 2008 v 16:43 | Reagovat

jééééé....ta vyděračka moc děkuje, ale vydírat nepřestane :))))

To bylo moc hezké, moc.

Už se těším, až dojde na opravdový slash(snad dojde?) :) Draco je prostě k sežrání no, jak jinak :)

2 Sue Sue | Web | 3. června 2008 v 18:44 | Reagovat

Ahojky,

páni, to je krásné! Moc se těším na další kapitolu. Doufám, že bude co nejdřív. :-)

Měj se...

3 eMJanine eMJanine | 3. června 2008 v 19:14 | Reagovat

Holky, díky :o)

Blanch: možná se i vydírat nechám :o) Aspoň mě někdo donutí psát :o)

4 eMJanine eMJanine | 3. června 2008 v 21:58 | Reagovat

No, a na slash snad už konečně také dojde... :o) Uvidíme... :o)

5 Salles Salles | 3. června 2008 v 23:32 | Reagovat

Jáj, tak toto je dokonalé! Eště aby se nám Dráčik zabouchnul do Harryho dřív, než Harry vůbec zjistí, kdo že ta jeho Popelka vlastně je. Nó, tak teď se už teda fakt nemůžu dočkat pokračování! Jáj, asi nevíte, jak se vypíná mozek, co? Docela bych to teď potřebovala, nebo budu zas celou noc přemejšlet, jak toto dopadne a na zejtra budu totálně na šrot. Jáj..!

6 Blanch Blanch | 4. června 2008 v 0:54 | Reagovat

MJ to jsi dobrá, když tě někdo donutí. U mě se o to staží asi dvacet lidí týdně a nehne to se mnou(taky proto, že nemám čas) :)

7 Ellexesia Ellexesia | E-mail | Web | 26. září 2019 v 3:07 | Reagovat

Clomid Ado  <a href=http://eulexin.net>viagra</a> Kamagra En France En Ligne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.